VÍTÁTE SOUČASNOU SNĚHOVOU POKRÝVKU SE STEJNOU RADOSTÍ JAKO DĚTI?

Vítám, jelikož máme děti a rády lyžují, tak jim to přeju. Ať klidně napadne metr sněhu a ať je zima, jakou známe my z dětství.

Odhazování sněhu mi nevadí. Ledovka a břečka, to je horší. Musím solit kvůli bezpečnosti a všude je mokro. Přidávali jsme sice koberce, aby část vsákly, ale stejně se nanese.

Uklízečky chodí až odpoledne a kluzká podlaha bezpečná není. Je to starost.

MĚNÍ SE DÍKY SNĚHU VAŠE PRACOVNÍ DOBA?

Mění. Vstávám před pátou, abych odklízení u obou budov stihl. Když nechumelí moc, dojdu posolit ještě večer.

MÁTE NA STAROSTI DVĚ BUDOUVY PRVNÍHO STUPNĚ, VE KTERÉ Z NICH JSTE ŽÁDANĚJŠÍ?

Je to tak napůl. Většinou drobnosti, věšáky, opravy, zvedání židlí či lavic…. V Integrovce ovšem momentálně zatéká. Je to důsledek rovné střechy, stáří, změn teplot. Leccos poopravím, vymaluji. V této budově jsme však zatím v nájmu, tak některé záležitosti, třeba zmíněné zatékání, řeší tamější školník.

JAK DLOUHO JSTE U NÁS VE FUNKCI ŠKOLNÍKA?

Pátým rokem.

CO VÁS VE VAŠÍ PRÁCI MOMENTÁLNĚ NEJVÍCE ZAMĚSTNÁVÁ?

V současnosti sníh. Jinak na zahradě je to opakovaně rozplétaný plot. Opakovaně také kdejaká lišta, která když se trochu odchlípne, nenechavé ručky ji pomohou. Upatlané stěny, utržené věšáky. Na záchodech vlhkem rozklížené dveře, které také drhnou a jsou takové papírové, mnoho nevydrží.

ZMĚNILO SE NĚJAK TO, KDE NEJČASTĚJI ZASAHUJETE V ČASE?

Myslím, že na to je pět let ještě krátká doba.

VNÍMÁTE ROZDÍLY MEZI ŽÁKY V RÁMCI ROČNÍKŮ, POHLAVÍ?

Víc asi záleží na tom, jak se která třída sejde. U třetích tříd jsem řešil ucpaný záchod toaletním papírem, Zamykají se na záchodech a dělají blbiny. I holky dokážou v létě nadělat neplechu s vodou.

JAKÁ BYLA ASI VAŠE NEJKURIOZNĚJŠÍ OPRAVA?

Ukapával kohoutek a byla také odfouklá omítka. Myslel jsem, že jde o střešní svod, ale byl už špatný kohoutek. Při jeho výměně mi nakonec závit zůstal ve zdi. Nemohl jsem ho dostat ven. To jsem tady byl dlouho do večera.

Trápí mě také to, že se nám do fasády dostávají ptáci. Oprava děr, které dělají, není moc bezpečná, je to navíc dost vysoko.

Ptáci také naráží do oken školy, našel jsem jich plno mrtvých při sekání trávy. Prý s dětmi ve třídách vyrobí do oken nějaké siluety dravců.

CO VÁS NA VAŠÍ PRÁCI TĚŠÍ?

Určitě skutečnost, že je to práce různorodá. A jsem si víceméně pánem svého času. Mnohdy jsem tu o víkendu, kdy se neučí a mohu udělat to, co za provozu nejde. Ale zase mohu například jezdit s dcerou na rehabilitace v čase, kdy je potřeba.

CO NAOPAK PŘÍJEMNÉ NENÍ

Není moc příjemné to věčné přebíhání z budovy do budovy. Jakmile si nevezmu vše, co potřebuji, tak se musím pro danou věc vrátit. Když je nutné něco koupit, město není úplně na dohled, tak se trochu naběhám a občas i najezdím. Nemám tu také zázemí, uskladnění barev v kotelně možné není, chybí mi tu dílna, proto si většinou věci, co jsou potřeba vyrobit, vezmu domů a udělám je v garáži.

Nejméně oblíbenou a častou činností je zpětné zaplétání rozpleteného plotu. S kombinačkami v ruce na kolenou u země to není nic moc. Mám obě kolena po operaci.

VTAHUJETE DO OPRAV TOHO, CO ŽÁCI POŠKODÍ, ŽÁKY SAMOTNÉ? NABÍZEJÍ SE TŘEBA SAMI, KDYŽ VÁS VIDÍ NĚCO KUTIT?

Občas někteří okukují, co dělám, je to pro ně změna. Ale jak říkám, plno věcí dělám spíš, když už tu děti nejsou. Když jsem stříhal stromky kolem Vánoc, tak mi holky pomáhaly zametat jehličky. Sami se spíš ozvou, když potřebují zvednout lavici, židli, zalepit lištu. Učitelky je tak vedou k samostatnosti. Událostí pro děti bylo, když se sundávalo sršní hnízdo.

JAKÁ BYLA VAŠE PŘEDCHOZÍ PRÁCE?

Jsem vyučený zedník, pracoval jsem pro podnik DRAHSTAV. Po vojně jsem jezdil opravovat domy pana Stehlíka, které získal v restituci. Byli jsme taková různorodá parta řemeslníků, kteří si vzájemně pomáhali a leccos od sebe odkoukali. Pak jsem dělal pro vodohospodářské stavby pana Zikudy, tam jsem pracoval jako montér potrubí. Absolvoval jsem svářečský kurz na polyetylen, udělal si tam řidičský C průkaz…Práce byla fajn, ale vztahy nebyly nejlepší, rozešli jsme se. Pak jsem začal s kolegou soukromě zedničit a postupně dělal na sebe, především obklady koupelen. Po narození dcery jsem zůstal na rodičovské, protože žena měla lepší práci. Poté mi postupně odoperovali obě kolena, opotřebovaná z věčného klečení u obkladů, krátce jsem dělal skladníka ve stavebninách, kde ještě dodnes brigádně pomáhám a nakonec nastoupil tady.

MÁTE JEŠTĚ ENERGII NA PODOBNÉ ZÁSAHY VE VLASTNÍ DOMÁCNOSTI, ČI CHODÍ KOVÁŘOVA KOBYLA BOSA?

Máme starší domek po částečné rekonstrukci, kde je stále práce dost. Vnitřek už je celkem v pořídku, ale venku je stále ještě plno nedodělků. Dělali jsme drenáž, dlažbu, upravoval jsem fasádu… čeká nás plot.

JAK VNÍMÁ VAŠI PRÁCI PARTNERKA? ČEHO SI CENÍ, CO TŘEBA RÁDA NEVIDÍ?

Určitě ráda nevidí, když večer řeknu, že jdu ještě posekat ke škole apod. Ale určitě oceňuje moji zručnost a fakt, že ušetříme v mnohém za řemeslníky.

JE TAKÉ MANUÁLNĚ ZRUČNÁ ČI MÁ JINÉ PŘEDNOSTI?

Je laborantka, teď pracuje v Jablonci nad Nisou na puncovním úřadě. Ráda peče, dobře vaří, ale nejvíc ji to táhne ven. Pomáhá také rodičům v jejich lese. Je hodně pracovitá.

U ČEHO RÁD VE VOLNÉM ČASE RELAXUJETE? KTERÁ ČINNOST VÁS SPOLEHLIVĚ NABIJE?

Dobíjí mě naše dvě dcery, jedenáctiletá Terka a devítiletá Petra. Máme bazén, tak léto holky tráví hlavně v něm a já se také smočím. Rádi jezdíme na kole po okolí, splujeme si Jizeru. V létě jsme byli u moře, jinak jezdíme spíše po Čechách jako turisti či na kole. S Martinou máme rádi hory, tam vyrážíme bez dětí, loni jsme byli ve švýcarských Alpách a letos se chystáme do Dolomit.

MÁTE NA NAŠÍ ŠKOLE VLASTNÍ DĚTI, VNÍMÁTE TO NĚJAK ÚKORNĚ ČI JAKO VÝHODU?

Beru to jako výhodu, sám si mladší dceru dovedu a odpoledne vyzvednu z družiny.

JAK TRÁVÍTE VOLNÝ ČAS S RODINOU? MÁTE NĚJAKÉ SPOLEČNÉ KONÍČKY?

Dřív jsem byl dobrovolný hasič, ale v současnosti jsou mým největším koníčkem děti a péče o dům. Jezdívali jsme také do Vrchlabí na turnaj v kuličkách. Loni to znovu po deseti letech dcera pořadatele k jeho kulatinám obnovila. Mělo to své kouzlo. Bylo příjemné zavzpomínat a sejít se s kamarády. Rád si také posedím v zahradě, dám si kávu či pivo. Také rád jezdím na kole sám.

VYRÁŽÍTE TEĎ V ZIMĚ NA LYŽE, BRUSLE ČI SPÍŠE DO KINA, ČTETE?

Vyrážíme do Struh, hned jak je zasněžili, byli jsme tam. Je to kousek a je to fajn. Lyžuju s holkami. Chodíváme i bruslit a pokud je sníh, vyrážíme také na běžky.

JAKÉ MÁTE PLÁNY NA NEJBLIŽŠÍ VÍKEND ČI POLOLETNÍ PRÁZDNINY?

Nejbližší víkend má devítiletá dcera narozeninovou oslavu. A Struhy a brusle to jistí.

A pokud vezme švagrová holky do Pasek na lyže, tak pro mě budou prázdniny pracovní. Teď mi volala Petra Hrdličková, že je mě třeba v kuchyni, a i tam se dělá lépe mimo provoz.

ČÍM JSOU PRÁZDNINY, TEĎ MYSLÍM TY HLAVNÍ, PRO ŠKOLNÍKA?

Holky bývají na táboře, jedeme i na dovolenou, ale je třeba vymalovat první třídy a nachystat, co je třeba, čekají na mě různé opravy, občas jsem potřeba i na budově ve Skálově ulici.

ZMĚNILO SE NĚJAK VAŠE VNÍMÁNÍ ŠKOLSTVÍ OD DOBY, CO JSTE NASTOUPIL DO TÉTO POZICE?

Zvýšil se určitě můj respekt k učitelům. Vidím, že je to opravdu náročná práce. A veliká starost uhlídat tolik capartů. Cením si jejich aktivit, jak se dětem věnují.

CO BYSTE SI V RÁMCI SVÉ POZICE ŠKOLNÍKA OPRAVDU PŘÁL? PŘÍPADNĚ CO BYSTE POPŘÁL ŽÁKŮM ČI UČITELŮM?

Uvítal bych, kdyby se povedla ta vize modernizace školy, rekonstrukce. Ale v téhle době, kdy se šetří, je to vize odvážná. Maluju si , že by mi odpadlo díky modernizaci plno takové té nekonečné údržbářské práce, kdy je zjevné, že je leccos zastaralé a jen se to tak do nekonečna flikuje. A určitě toužím po lepším zázemí na nářadí a materiál a vybavené dílně, kde bych požadované věci mohl řezat, vrtat, šroubovat a nemusel to nosit domů a zase zpět.

Žákům a učitelům bych přál vzájemný respekt, aby se jim ve škole líbilo a učení je bavilo.